• Nejvyšší rychlost, kterou je kočka schopná dosáhnout na krátkou vzdálenost, je asi 48 km/h
• Pokud je blízko vás a kmitá ocáskem, znamená to vyjádření její nezměrné lásky k vám. Když začne ocáskem doslova mrskat, její nálada se  změnila a je lépe, abyste se od ní raději vzdálili.
• Kočka domácí je jediný druh kočky, který je schopen držet ocásek ve vertikální poloze během chůze. Všechny kočky divoké je nosí během chůze stažené mezi nohama.
• Kotě po narození váží 90-120 gramů.
• Lovecký instinkt vyvolává pohybující se kořist.
• Pokud je vaše kočka příležitostným lezcem na vánoční stromek, zkuste na několik větviček pověsit citron pokapaný osvěžovačem vzduchu. Mělo by jí to odradit.
• Barva očí malého koťátka se vždycky změní, až vyroste.
• Pulz jí nejlépe nahmatáte na vnitřní straně stehna.
• Kočka obvykle pohlavně dospívá v šesti až devíti měsících života.
• Po narození koťátka nevidí ani neslyší. Otevírají oči poprvé až za 5 dní, zrak a sluch se vyvíjí přibližně po 2 týdnech. Chodit začnou zhruba po 20 dnech.
• Většina koček upřednostňuje krmivo pokojové teploty a  odmítne jakékoliv jídlo studenější, nebo příliš horké.
• Čím víc se kočka cítí omezovaná nebo zastrašovaná, tím větší je pravděpodobnost, že bude značkovat svoje území.
• Kočky jsou nejspavější ze všech savců. Tráví spánkem téměř 16 hodin denně.
• Pokud kočce nemůžete nahmatat žebra, je příliš tlustá.
• Kočka má lehkou, silnou a pružnou kostru. Má asi o 10% víc kostí než kostra lidská.
• Pokud vaše kočka váží víc než by měla a oba boky přesahují šířku jejích vousů, ztratí za chvíli schopnost vnímání prostoru a také stabilitu.
• Kočky milují vyvýšené prostory. Když padají, vnitřní ušní kanálek (který kontroluje rovnováhu) vyšle signál a kočky se stačí otočit a srovnat celé tělo tak, aby „přistály“ na nohou.
• Každý tělesný nebo psychický stres zkracuje život nejen lidem, ale i kočkám.
• Vybírejte pečlivě, jaké hračky pro ně koupíte. Kupujte lehké (na házení), měkké (pro zuby) a přitom dost velké na to, aby je nemohly spolknout.
• Kůže pomáhá kočce udržovat tělesnou teplotu a minimalizovat ztrátu tekutin.
• Záblesky světla jsou pro kočky dokonalou hračkou! Zhasněte v místnosti a baterkou namiřte na podlahu světlo. Uvidíte, jak se za ním kočka bude honit.
• Kočky milují hru na schovávanou! Pokud tu vaši nemůžete najít, buďte si jisti, že je důkladně schovaná. Například ve vaně, na záchodě, v prádelníku, pod dekou nebo předložkou, prostě na jakémkoliv místě, na které dokážete jen pomyslet.
• Česnek odpuzuje blechy a zvyšuje odolnost vůči infekcím.
• Nejjednodušší způsob, jak odstranit kočičí chlupy? Nastříkejte na místo, které chcete vyčistit, antistatický sprej, počkejte jednu minutu a pak plochu setřete obyčejným kartáčem.
• Vylepšujete svůj dům? Nechte vaši kočičí společnici, aby se po dokončení prací mohla pořádně rozhlédnout a nové úpravy prozkoumat. Ale pozor, barvy, lepidla na tapety a ředidla barev mohou být pro kočku jedovaté.

Kočičí smysly

Zrak

Vidění je u kočky nejdokonalejším smyslem. Oko kočky má stejnou anatomickou stavbu jako většina obratlovců, ale zároveň je uzpůsobeno tak, aby mohlo vnímat okolí i za nejslabšího světla. Zornička kočičího oka se ve tmě roztáhne, aby se do oka dostalo víc světla, a naopak v silném světle se stáhne na pouhou štěrbinu. V zadní části nitra oka je vrstva lesklých buněk, které odrážejí světlo, proto kočka ve tmě "svítí očima". Kočka má zrak lovce a kromě odpovídajícího zorného úhlu má ještě mnohem vyklenutější rohovku než člověk i schopnost daleko víc otáčet hlavou. To vše se odráží na kvalitě vidění. Lidské oko však na rozdíl od kočičího může vnímat barvy. Horní i spodní víčka kočičího oka jsou pohyblivá, tvar očí je téměř kulatý.

Sluch

Kočky mají velmi ostrý sluch a mohou vnímat i vysokofrekvenční tóny. Jejich sluch je vyvinut hned po zraku nejlépe a má poměrně značný rozsah, od 30 hertzů do 45 kilohertzů, některé kočky údajně až do 75 kHz. Horní hranice lidského sluchu se uvádí kolem 20 kHz. Kočka jako jiná zvířata může pohybovat boltcem ucha a natáčet jej směrem, odkud přichází zvuk, a to pomocí 27 různých svalů.

Kočky čistě bílé s modrýma očima bývají často zcela hluché. To je zaviněno geny, které se projevují jen v kombinaci bílé srsti a modrých očí.

Kočky se dají vycvičit, aby reagovaly na různá slova - například na své jméno nebo označení potravy. Reagují i na intonaci hlasu.

Chuť

Kočky jsou známé svou vybíravostí v jídle. Nestojí sice na rozdíl od psů o sladkosti, ale o to více si dopřejí jinde. Dobře krmená kočka zpravidla opovrhne ne právě čerstvou potravou. Chuť koček je natolik dokonalá, že dokáže odhalit lék sebelépe uschovaný ve voňavém kousku čerstvého masa.

Hmat

Hmatové vousky mají funkci antény, která kočce umožňuje identifikovat ve tmě překážky, které nemůže vidět. Kočka je citlivá na dotyk a na nejjemnější chvění reaguje každý chlup na jejím těle.

Čich

Jako všechny šelmy si také kočky značkují své území, aby upozornily ostatní na své přednostní právo na teritorium. Čichový smysl je u kočky ještě posílen Jakobsonovým orgánem, který kočce umožňuje vnímat pachy jazykem. Doslova ochutnávání molekul látek se nazývá "flemování".

...a něco navíc: Obratnost

Kočky jsou velmi obratné a ve zvířecím světě platí za špičkové atlety. Na olympiádě by se rozhodně umístily na předních místech ve skocích – do dálky i do výšky. Při skoku do dálky dokážou přesně odhadnout vzdálenost a přizpůsobit jí i sílu odrazu, a při skoku do výšky mohou bez odrazu vyskočit až do pětinásobku své vlastní výšky.

Soutěž ve šplhu je další disciplínou s nadějí na medailové umístění. Šplhání kočky využívají při svých loveckých obhlídkách ptačích hnízd jakož i pro prosté rozhlížení se po okolí a vyhledání kořisti z výšky, kde nejsou snadno viditelní. Protože mají kočky silné zadní končetiny, lépe se jim šplhá směrem nahoru než dolů. Při šplhání si pomáhají drápky, kterými se přidržují kůry stromů.

Díky dokonalé cestě příslušných signálů ze svalů do mozku disponují kočky jedinečnou rovnováhou a koordinací pohybů. Při balancování na úzké ploše využívají kočky stejně jako provazochodci balanční tyč - vlastní ocas. Obracecí reflex znamená, že pokud něco nevyjde a kočka padá z výšky, díky své pružné páteři a silným zadním nohám udělá rychlý obrat a dopadne na všechny čtyři.

Česání kočky 

Krátkosrsté kočky se o svůj kožíšek postarají samy, a pokud nechodíte na výstavy, nemusíte je česáním vyrušovat. Kočky s polodlouhou a dlouhou srstí je dobré navyknout na česání už od koťátka. Budou se vzpouzet, ale buďte trpěliví a důslední a nedejte se odbýt zoufalým mňoukáním, leda byste chtěli mít doma chodící kouli slepené srsti. (Polodlouhou srst si kočka dlouho dokáže opečovávat sama, takže se zdá, že není třeba ji česat, ale ve starším věku už to nestíhá a je dobré, když je na česání zvyklá.)
PS.: Měla jsem dlouhosrstou kočičku, ale nevěděla jsem že se má česat, tak se po pár měsících změnila na chodící chlupaté kuličky

S tím, jak se kočky postupem času stále více začleňují do lidské společnosti a rodin, mnoho z nich žije pouze v domácnostech, aniž by opouštěly naše domovy. Mnoho lidí však věří, že kočky mají své místo venku v přírodě. Je pravdou, že i přes dlouhý život v zajetí kočky neopustila vášeň pro pronásledování a lov.

I takovou domácí polštářovou kočku dokážou instinkty při náhlé změně počasí dovést do bezpečného úkrytu, případně ke zdroji pitné vody či k jídlu. Můžeme říci, že tyto základní instinkty neopouští žádné tvory, bez ohledu na to, zda byli, nebo nebyli domestikování.

Výše zmíněné instinkty však mají i své nevýhody – za určitých okolností mohou kočku dostat do smrtelného nebezpečí. Kočky, které vyrůstají v našich obydlích, nemají ve své „genetické paměti“ zakódovány například automobily a další nástrahy moderního světa. Další hrozbou pro zdomácnělou kočku vypuštěnou „do ulic“ jsou tlupy divokých koček, které si budou hájit své teritorium.

Jistě si dokážeme představit, že divoké pouliční kočky se narozdíl od našeho čtyřnohého miláčka v průběhu svého života vyhýbaly jehle veterináře a nepohybují se ve zrovna dvakrát čistém prostředí (díky tomuto faktu na druhou stranu mohou mít mnohem lepší imunitu než kočky držené doma), a tak mohou trpět nejrůznějšími nakažlivými chorobami. Jeden dobře mířený zásah drápem od takové kočky může znamenat smrtelné ohrožení v podobě infekce.

Pokud tedy chováte své kočky doma, rozhodně se nenechte přesvědčit názory okolí, že „držení koček v neustálém zajetí je kruté týrání“.

Jak se na to vlastně dívají kočky? Zřejmě bude záležet na mnoha faktorech – v první řadě na povaze samotné kočky, na její výchově (zda byla již dříve zvyklá se toulat) a na prostředí, jaké jí doma vytvoříte. Jinak se na to bude dívat například kočka žijící na statku, kde je dostatek prostoru a minimum nebezpečí v podobě silničního provozu, a jinak kočka žijící v panelákovém bytě.

Ve velké míře však záleží jen na nás, jaké prostředí našim kočkám vytvoříme. I v obyčejném bytě můžeme vytvořit prostory, které budou kočky považovat za své teritorium a kde se budou cítit dobře. Po vhodném zabezpečení balkonu či terasy (pokud je to potřeba) je pak můžeme pouštět i na čerstvý vzduch, kde budou moci sledovat ruch okolí – přestože to vypadá, že by se kočky rády do dění okolo zapojily, je pro ně takové pozorování podobnou pasivní činností jako pro nás sledování televize. Pokud kočkám věnujeme dostatek času, můžeme jim i s umělou myškou vynahradit lov v přírodě (a navíc omezíme riziko onemocnění a výskytu parazitů).

I když nemáte velký byt, nevadí to. Kočky nejsou žádní maratonští běžci – jejich doménou je rychlá akcelerace, takže si vystačí i s krátkým během z obývacího pokoje do kuchyně zakončeným elegantním skokem na lednici. Kočka, která byla od malička vychovávána v domácnosti, vám nebude mít za zlé, že se v průběhu celého života nedostane ven. Právě naopak, bude vám vděčná za to, že jí poskytujete dostatek potravy, střechu nad hlavou a ochranu před nebezpečím. Jde jen o to, jaké podmínky jí vytvoříte.

Kotě s PP nebo bez PP

Po rozhodnutí o pořízení koťátka se zpravidla jako první objevuje otázka, zda si pořídit kotě bez PP nebo s PP. Většinou se zájemci rozhodují pro kotě bez PP, protože rodokmen nepotřebují a na výstavy nebo do chovu kotě nehledají. Tady se ovšem objevuje první mylná domněnka: rodokmen (PP) je podmínkou k chovu a výstavám a PP zvedá cenu kotěte. Ve skutečnosti si zpravidla žádný chovatel neklade podmínky, které zavazují nového majitele kotěte k výstavám a chovu. V první řadě mu záleží na tom, aby se jeho kočičí drobeček dostal do láskyplných rukou. Pro úplnou informaci uvedu, že cena jednoho rodokmenu je 150 Kč, což představuje tu nejmenší finanční položku, kterou chovatelé do kotěte investují. Důvod, proč jsou ceny koťat s PP a bez PP odlišné, je třeba hledat v řadě jiných skutečností souvisejících s etikou chovu, se záměrem chovu samotného, s veterinární péčí, očkováním, testováním genetických vad, zajištěním kvalitní stravy, důstojných životních podmínek pro kočky i jejich koťata atd. Výsledkem toho všeho  (což není na první pohled vidět při pročítání záplavy inzerátů) je zdravý, opravdu britský kočičí mazlíček, který bude svému páníčkovi dělat dlouhou dobu kočičí společnost. Pojďme se tedy blíže podívat na chov koček s PP a na vše, co s tím souvisí.